Při formulování náplně Informačního centra ČKAIT a jeho působení bylo třeba vzít v úvahu jak specifika stavebních oborů, tak historický vývoj a souvislosti. Byl to především předseda Komory Ing. Václav Mach a ekonomický mandatář Komory, Ing. Vladimír Blažek, kteří výrazně přispěli k přípravě projektu a programu činnosti Informačního centra ČKAIT jak v jeho počátcích, tak v pozdějším rozvoji a formulaci nových zadání a úkolů.

 

Stavebnictví je odvětvím s vysokým podílem kompletací a užití výrobků z jiných odvětví (podíl výrobků jiných odvětví zabudovávaných do staveb činí více než 74 %); tím je ovlivněna šíře informací, které potřebuje. Největší podíl na této mezispotřebě patří průmyslu stavebních hmot (až 60 %). K charakteristickým znakům stavebnictví patří nestálost místa realizace staveb – svou činností se stavební firmy pohybují po území státu, případně i za jeho hranicemi. Významný podíl z ceny stavebního díla připadá na dopravní náklady. Doba realizace stavby je relativně dlouhá, zvláště když do této doby započteme proces navrhování a správní řízení. Výsledkem jsou stavební díla s dlouhodobou životností – ta je zpravidla delší než délka lidského života a v případě stavebních památek se počítá na staletí – a s vysokou náročností na údržbu a opravy.

Stavebnictví historicky patřilo a patří k nejvíce regulovaným oblastem lidské činnosti. Stavební řády mají svůj původ ve středověkých městských řádech a regulích. Výkon profesí v navrhování a řízení staveb je spojen s vysokou osobní odpovědností, náročnou odbornou přípravou a celoživotním vzděláváním. K odborné přípravě patří vedle osvojení si technických vědomostí i znalost stavebního práva, orientace ve správním řízení ve výstavbě a v dalších souvisejících oblastech. Stavebnictví patří – z důvodu ochrany veřejného zájmu – k oblastem, kde je uplatňována řada právních předpisů, technických norem a doporučených standardů. Podílí se na tvorbě krajiny a má výrazný dopad na životní prostředí, ovlivňuje faktory vnitřního prostředí budov.

Technici a další odborníci působící ve výstavbě potřebují informace nejen o současně vyráběných výrobcích a materiálech či používaných technologiích, ale také o vlastnostech a užití výrobků používaných ve výstavbě v nedávné i dávné minulosti, o dobových technologiích, v dané době platných, dnes již zrušených, právních předpisech a technických normách.

Uvedené charakteristiky předznamenávají šíři, pestrost a hloubku informačních potřeb stavebnictví. Potřeba informací, požadavky na znalosti a zkušenosti se liší podle místa a profesního postavení účastníků stavebního procesu. Stavebníci, projektanti, stavební a montážní firmy, stavební úřady, vlastníci a správci nemovitostí, nájemci, realitní kanceláře, finanční ústavy mají specifické informační požadavky a nároky na dostupnost informačních zdrojů. Přes tuto náročnou informační potřebu patří stavební profese ve vztahu k využívání moderních informačních systémů a technologií spíše k těm konzervativnějším. Jak konstatoval ve své zprávě Národní úřad pro hospodářský rozvoj ve Velké Británii v roce 1985, projektanti a jiní uživatelé dávají přednost zkušenosti (vlastní nebo svých kolegů) před publikovanými informacemi, pokládají normy a jiné oficiální dokumenty za příliš složité a vyhýbají se jim a často ani neznají celkový rozsah dostupných informací. Zpráva vyslovuje rovněž požadavek, aby si řídicí, tvůrčí a výrobní pracovníci zvykli začínat každou práci přehledem dostupných informací (tj. informačním a marketingovým průzkumem).

 

Dvě hlavní zásady při vyhledávání a hodnocení informací: jediný informační zdroj je krajně nespolehlivý; každá informace musí být označena bibliografickou citací.

K historicky prvním místům, která se cíleně věnovala shromažďování, zpracování a zpřístupňování technických informací, patřily technické knihovny, odborné školy, profesní a stavovské spolky a svazy. První stavovský inženýrský spolek v českých zemích, Spolek architektů a inženýrů v Čechách, vznikl v roce 1865. Spolková činnost se zaměřovala na vydávání odborných časopisů, teoretických publikací a příruček pro stavební praxi, pořádání tzv. debatních večerů a přednášek věnovaných otázkám inženýrské profese a praxe, provozování knihovny, čítárny, budování a uchovávání knihovního fondu, podporu specializovaných výstav a přehlídek. Také někdejší Inženýrská komora (1913 – 1951), na jejíž činnost ČKAIT navazuje, zřídila pro své členy a rozvíjela knihovnu, čítárnu odborných knih a časopisů národních i zahraničních. Bohužel, kontinuita takto vzniklých knihovních fondů se zpravidla ztrácí v politických proměnách času; podobně tomu bylo s osudy mnoha kvalitních odborných podnikových knihoven nedávno minulé doby. Je paradoxem, že zejména starší odborná stavební literatura je dnes velmi obtížně dostupná. Za největší odbornou stavební knihovnu na světě označuje britský Institut of Civil Engineering svou knihovnu. Buduje se téměř 200 let.

Zatímco v Československu spolková činnost ustala po roce 1948, v západním světě dále pokračovala a specializovala se podle nově vznikajících oborů. Potřeba organizace informačních fondů, získávání informací z jiných zemí a jejich mezinárodní výměny vedly v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století ke vzniku národních stavebních informačních středisek v mnoha zemích (státem podporovaných) a k založení celosvětové Unie stavebních informačních středisek (UICB). Organizaci mezinárodního sdílení informací, spolupráci v oblasti tvorby stavebních informačních systémů má ve svém statutu také Mezinárodní rada pro stavební výzkum, projektování a dokumentaci (CIB), sdružující výzkumné, projektové a informační instituce ve stavebnictví v mnoha zemích světa. Rada CIB se podílela na vzniku mezinárodní databáze stavební odborné literatury ICONDA. Vznikla v roce 1980 a navazovala na mezinárodní systém CIBDOC, vytvořený koncem sedmdesátých let. Provozovatelem databáze ICONDA je IRB Stuttgart, databáze je jednojazyčná (pracovním jazykem je angličtina, má jednotný formát a selekční jazyk (FINDEX). Dokumentografické databáze z národní odborné stavební literatury byly vybudovány a jsou provozovány ve všech vyspělých zemích světa (např. databáze PASCAL ve Francii, ARCHITEXT a částečně COMPENDEX v USA, BYGGDOK ve Švédsku, PICA ve Velké Británii, RSWB v Německu). Skandinávské země přijaly v roce 1975 dohody o integraci informačních systémů.

Ve snaze vyrovnat předstih západních zemí v budování informačních systémů bylo rozhodnuto v zemích tzv. východního bloku vybudovat Mezinárodní automatizovaný systém vědeckotechnických informací ve stavebnictví členských zemí RVHP (MASVTI). Na národní československé úrovni byl systém budován a provozován jako tzv. Automatizovaný systém stavebních informací (ASSI) od roku 1981. MASVTI ve stavebnictví byl součástí celého komplexu mezinárodních odvětvových a druhově specializovaných systémů vědecko-technických informací členských zemí RVHP. V jednotlivých sektorech (tedy i ve stavebnictví) vznikala oborová a odvětvová informační střediska (OBIS a ODIS). Funkci stavebního odvětvového informačního střediska plnil Ústav stavebních informací se sídlem v Praze a s pobočkou v Bratislavě. Jednalo se především o systémy dokumentografických informací (informace o vydaných knihách, publikovaných článcích v odborných časopisech). Dokumentografické informace měly sloužit především pracovníkům stavebního výzkumu. Pro stavební praxi byly určeny faktografické informace, k nimž patřily především systémy informací o výrobcích. Náležel k nim především Československý katalog výrobků pro výstavbu, katalog stavebních strojů, malé mechanizace a pomůcek. Důležitou pomůcku pro stavební praxi představují informační systémy o vadách staveb, budované v zemích s vyspělou tržní ekonomikou od šedesátých let minulého století buď s podporou státu (např. Německo, Švédsko a další), nebo na komerční bázi s podporou pojišťovacích ústavů (Francie). V České republice takový informační systém dosud chybí. Proti jeho vybudování (návrh připravil TZÚS v 80. letech) se postavila stranická organizace Ministerstva stavebnictví ČR s odůvodněním, že socialistické stavebnictví nemá žádné vady.

Přednosti mezinárodní spolupráce při výměně informací prostřednictvím Unie stavebních informačních středisek nebo mezinárodních odvětvových systémů vědecko-technických informací členských zemí RVHP se uplatnily zejména ve druhé polovině minulého století. Nástupem internetu se vyhledávání a přístup k informacím celosvětově zjednodušil a urychlil; tím klesl význam institucionální mezinárodní spolupráce. Za přínosný výsledek Mezinárodního automatizovaného systému vědeckotechnických informací ve stavebnictví zemí RVHP lze považovat mezinárodní stavební tezaurus (řízený slovník) databáze MASVTI, jenž vznikl jako výsledek spolupráce zemí bývalé RVHP. Obsahuje kolem deseti tisíc deskriptorů (klíčových slov) a jejich podob v osmi jazycích. Využívá jej Informační centrum ČKAIT ve svých databázích. Byl jednou ze základních podkladů při tvorbě nomenklatury Mezinárodního stavebního veletrhu v Brně aj.

 

V roce 1993 vydala Komora první publikaci – Výkonový a honorářový řád (pro ČKAIT vydal ČSSI). V roce 1994 vyšly publikace Finance a daně autorizovaných osob v roce 1994; Předpisy z oblasti tepelné techniky platné k 1. 1. 1995 a Smluvní vzory pro autorizované osoby. V únoru 1995 byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi Sdružením dodavatelů investičních celků (SDIC) a ČKAIT. Součástí dohody byl projekt společné ediční řady Systematika inženýrsko-dodavatelské účasti na projektech spojených s výstavbou, nazvané později Doporučené standardy metodické ve výstavbě. V září 1995 byla na zasedání představenstva ČKAIT předložena koncepce informační, vzdělávací a ediční činnosti Komory. Český svaz stavebních inženýrů vydal pro ČKAIT v roce 1995 první Stavební ročenku. V témže roce připravil ČSSI ve spolupráci se SDIC a vydal první publikace ediční řady Doporučené standardy metodické (DOS M): Dokumentace staveb, Slovník pojmů ve výstavbě a Dodavatelské systémy ve výstavbě.

V září 1996 rozhodlo představenstvo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě o založení samostatné edice – Technické knižnice autorizované inženýra a technika. Vydávání jednotlivých titulů svěřila Komora Českému svazu stavebních inženýrů (ČSSI). Podle charakteristické modré barvy obálky byla tato ediční řada označována jako tzv. modrá knižnice. V roce 1996 byl rovněž schválen záměr a tematické zaměření edičních řad doporučených standardů metodických (DOS M) a doporučených standardů technických (DOS T). V listopadu 1996 připravil ČSSI druhé vydání Výkonového a honorářového řádu pro výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem vydala Komora v roce 1996 první malou statistickou ročenku Česká republika v číslech 1996. V ediční řadě doporučených standardů metodických vyšla v roce 1996 publikace Zařízení staveniště; v roce 1997 pak tituly Síťová analýza a projekt (plán) organizace výstavby, Zkoušky technologických zařízení staveb a Členění technologických zařízení staveb.

V roce 1997 vyšly první tituly ediční řady Technické knižnice: Stavební izolace, Navrhování dřevěných konstrukcí a Vytápění budov. Plánované termíny pro vydání publikací této řady se ukázaly příliš optimistické a knihy vycházely s časovým skluzem. Potvrdilo se, že nejslabším článkem v procesu vydávání knih je autor, resp. jeho nereálný odhad termínu předání rukopisu k redakční a grafické přípravě tisku.

 

Informační centrum ČKAIT, o jehož zřízení rozhodlo představenstvo koncem roku 1997, zahájilo svou činnost 15. března 1998 na adrese Ostrovní 8, Praha 1. Bylo součástí Kanceláře ČKAIT. Jeho první pracovnice (Marie Báčová, Helena Hájková, Dr. Eva Jirásková, Ing. Renata Karasová, Alena Šimková, Ing. Jiřina Výmolová) mohly vycházet ze své odborné praxe a zkušeností z působení v Ústavu stavebních informací. Znaly práci se stavebními informačními databázemi, zásady a pravidla pro činnost knihoven a evidenci knihovních a časopiseckých fondů, ovládaly řemeslo vydavatelské činnosti či redakčních prací – práci s autory, nakladatelské smlouvy, tiskový zákon, korektury, přípravu grafických podkladů pro tisk, spolupráci s tiskárnou. Další pracovníci a spolupracovníci měli zkušenost z činnosti nevládních organizací (např. SDIC – Ing. Václav Chalupa, Ing. Vladimír Matějka). Informační centrum převzalo dosavadní ediční řady (technická knižnice, doporučené standardy metodické a doporučené standardy technické), přidalo k nim Základní knižnici odborných činností ve výstavbě. Pro řízení ediční činnosti byla představenstvem nově jmenována Ediční rada ČKAIT v čele s doc. Ing. Karlem Papežem, CSc.

V letech 1998–1999 bylo vydáno v základní ediční řadě, určené pro všechny členy ČKAIT, šest titulů, mj. Stavební zákon a prováděcí předpisy po novele, Veřejná zakázka, Finance a daně autorizovaných osob, Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

Ve vydávání ohlášených titulů Technické knižnice pokračoval na smluvním základě ČSSI. V průběhu roku 1998–1999 bylo vydáno celkem dvanáct titulů (Stavby hydrotechnické, Krajinné inženýrství, Ocelové a ocelobetonové konstrukce, Poruchy a rekonstrukce zděných budov a další). Z ohlášených dvaceti titulů vydal ČSSI osmnáct publikací; poslední titul v roce 2002.

V rámci ediční řady Doporučených standardů metodických bylo vydáno deset publikací (např. Management projektů spojených s výstavbou, Správní řízení ve výstavbě, Omezování tuhých emisí, Vedení, dohled a dozory ve výstavbě, Finanční analýza projektu, Slovník pojmů ve výstavbě a další). V ediční řadě Doporučených standardů technických byl vydán první a druhý soubor (21 a 35 titulů).

Mimo ediční řady bylo ve zmíněných letech vydáno pět titulů. Sedm publikací vyšlo ve spolupráci s dalšími vydavateli. Patří k nim např. Ročenka ELEKTRO, vydávaná ve spolupráci s vydavatelstvím FCC PUBLIC, Městské inženýrství (nakladatelství ACADEMIA), Stavební ročenky (ČSSI), České stavebnictví v číslech (ČSÚ). Do nabídky odborných publikací pro AO bylo zařazeno 26 publikací jiných vydavatelů (např. Systémová technika budov, Atmosférická koroze betonu, Česká architektonická avantgarda).

V září 1998 vyšlo první číslo nového časopisu Tepelná ochrana budov, vydávaného ve spolupráci s Cechem pro zateplování budov, od roku 1999 jako dvouměsíčník.

Na jednotlivé tituly edičních řad (s výjimkou základní řady, kde jsou publikace rozesílány všem členům nebo vybraným oborům automaticky) se vypisovaly subskripční objednávky uveřejňované ve Zprávách a informacích. V Informačním centru ČKAIT byl založen a veden systém osobních účtů AO, na nichž byly evidovány objednané, rozeslané nebo osobně předané publikace. V únoru následujícího roku bylo vystaveno jednotlivým AO souhrnné vyúčtování k úhradě. Od první vydané publikace, kterou byl Stavební zákon a prováděcí předpisy po novele, se publikací ČKAIT dožadovaly i nečlenové Komory. Prodávat je bylo možno pouze prostřednictvím spolupracujících vydavatelů.

Pro kvalitní informační servis bylo třeba vyhledávat, budovat a zpřístupňovat informační fondy. Na prvním místě zřídilo IC odbornou knihovnou s časopiseckým fondem. Knihovna odebírá všechny vydávané odborné stavební časopisy, výměnou nebo koupí získává některé zahraniční časopisy. Knihy a časopisy jsou k dispozici členům ČKAIT, pedagogům a studentům stavebních fakult a odborných škol i další stavební veřejnosti ve studovně k prezenčnímu studiu. Knihovní fond dosáhl ke konci roku 2008 počtu 3446 knihovních svazků (technická, právnická a ekonomická odborná literatura); knihovna odebírala 111 titulů odborných časopisů (architektura, stavebnictví a související obory) vydávaných v ČR a v SR a 10 titulů odborných zahraničních časopisů.

Z odborných časopisů se pořizuje dokumentografické databáze StavDokument. Tato bibliografická databáze odborných příspěvků, publikovaných ve stavebních časopisech, sbornících ze seminářů aj., obsahuje dnes více než třicet tisíc záznamů z let 1990–2011 a umožňuje zpětné vyhledání relevantních záznamů k vybranému tématu nebo problému. Od roku 2003 je databáze rozšířena o záznamy o udělených patentech ve stavebních oborech a užitných vzorech. Přírůstky databáze jsou uveřejňovány formou signálních informací na nosičích CD-ROM (dnes DVD) PROFESIS.

V oblastních kancelářích se vytváří základní informační fond OK, obsahující publikace ČKAIT, vybraná periodika a vybrané publikace a dokumenty důležité pro výkon činnosti autorizovaných osob.

Koncem roku 1998 byla zřízena samostatná doména Komory na internetu, v roce 1999 internetové stránky Informačního centra ČKAIT. Jejich prostřednictvím začaly být zpřístupňovány členům Komory vybrané dokumenty a informace. V prosinci 1998 se uskutečnilo první zasedání Pracovního aktivu oboru TZS a TPS, konané dále pravidelně dvakrát ročně. V roce 1998 byly zahájeny práce na projektu Systém jakosti ČKAIT, určeném pro certifikaci malých projektových a inženýrských firem. Členům ČKAIT byly podklady pro zpracování dokumentace systému managementu jakosti ČKAIT zpřístupněny k 1. lednu 2000. V dubnu 1998 Informační centrum organizačně zabezpečilo Stavební poradenské centrum na Stavebních veletrzích Brno. Centrum měly na starosti ČKAIT, Veletrhy Brno, a.s., a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Je organizováno na principu bezplatného poskytování informací, rad a konzultací návštěvníkům veletrhu. Odbornými konzultanty jsou přední odborníci technických oborů, stavebního práva, jednotného vnitřního trhu EU, finančního poradenství. Stavební poradenské centrum je pravidelnou součástí všech dalších ročníků veletrhu. V říjnu 1999 bylo otevřeno regionální poradenské středisko programu podpory oprav panelových domů v Oblastní kanceláři ČKAIT v Hradci Králové.

 

Na oblastních valných hromadách Komory, konaných začátkem roku 1998, se často opakovaly kritické dotazy a výhrady typu platíme vysoké členské příspěvky a nedostáváme adekvátní výstupy pro svou činnost. Již v dalším roce se tato kritika změnila ve sledování toho, co dělá Informační centrum pro jednotlivé obory autorizace. Řada oborů měla pocit, že je pro ně určeno málo výstupů – na rozdíl od dalších oborů. V informační činnosti je důležitá nejen reakce na četnost dotazů, ale také včasná příprava na budoucí změny právního rámce výstavby. Vysoká četnost opakujícího se typu dotazu signalizuje informační problém, kterým může být nejasně formulovaný nový právní předpis, technická norma, složitost evropského právního předpisu aj.

Takovým problém se ukázala být evropská technická harmonizace, harmonizované evropské normy, zrušení závaznosti českých technických norem. Tento stav byl podnětem k vydání publikace České technické normy ve výstavbě v roce 2007. Používání evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí se stalo povinným v roce 2010; členové Komory byli informováni o důvodu přechodu na Eurokódy a stavu jejich přípravy postupně již od roku 2005.

 

Z pohledu členské základny můžeme výstupy informační a ediční činnosti ČKAIT rozdělit do tří skupin:

 

Zájem široké stavební veřejnosti o publikace i další produkty Informačního centra ČKAIT a složitost vedení osobních účtů AO s evidencí objednaných a rozeslaných publikací vedly k úvahám o změně postavení Informačního centra ČKAIT. Nejdříve se uvažovalo o formě obecně prospěšné společnosti. Ta však nepřipouštěla možnost dvou rozdílných prodejních cen – pro členy Komory a pro ostatní veřejnost. Proto byla nakonec vybrána forma společnosti s ručeným omezeným. O zřízení společnosti Informační centrum ČKAIT, s.r.o., ve stoprocentním vlastnictví Komory rozhodlo představenstvo ČKAIT v březnu 1999. Následně jej schválilo shromáždění delegátů. Informační centrum získalo právní subjektivitu k 1. lednu 2000. Samostatné pracoviště IC bylo zřízeno v Hradci Králové (sklad, distribuce a prodej publikací). Od ledna 2002 sídlí Informační centrum ČKAIT v Domě ČKAIT v Praze 2, Sokolská 15. V přízemí budovy je umístěna stálá výstava a prodejna odborné literatury spojená s recepcí. Prodejní ceny publikací pro členy Komory jsou o 20–30 % nižší než ceny pro ostatní veřejnost. Pro knihovnu a studovnu ČKAIT byly v roce 2004 nově upraveny prostory v přízemí dvorního křídla a byl zřízen depozitář v suterénu. Prodejna odborné literatury i studovna mají vybudován bezbariérový přístup. Dále se také rozšiřovala informační, publikační, konzultační a poradenská činnost Informačního centra ČKAIT. Prodej publikací veřejnosti (mimo členy ČKAIT), který činil za rok 2000 celkem 644 tisíc Kč, se každoročně zvyšoval a v roce 2007 dosáhl více než 2,3 mil. Kč, což činilo cca 21 % z celkového objemu tržeb u vydavatelské činnosti.

 

V listopadu 2000 byla ustavena poradenská a informační střediska ČKAIT pro Program podpory oprav panelových domů v oblastních kancelářích ČKAIT. V témže roce zahájilo IC vydávání odborných publikací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k programu oprav panelových domů v samostatné ediční řadě.

 

V roce 2000 byl vydán první CD-ROM s technickými předpisy Ministerstva dopravy ČR v oboru pozemních komunikací, později doplněný o technické předpisy v oboru staveb drah a na dráze (obchodní, kvalitativní a technické podmínky, metodické pokyny aj.). Jednotlivé dokumenty jsou uloženy v hypertextovém prostředí, umožňujícím v místě odkazu otevřít dokument, na který je odkazováno. Na CD byly uloženy v plném aktuálním znění vybrané právní předpisy relevantní pro stavebnictví a dopravu. Pro spolupráci byla vybírána firma zabývající se elektronickým zpracováním textu právních předpisů v prostředí fulltextu, resp. hypertextu. Cenově a kvalitativně nejlepší podmínky poskytla firma Grand, s.r.o., České Budějovice, s níž pak Informační centrum připravovalo další elektronické nosiče informací, zejména PROFESIS.

 

V listopadu 2000 rozhodlo představenstvo ČKAIT předložit členské základně k diskuzi návrh koncepce celoživotního vzdělávání členů ČKAIT. Při její přípravě využila jmenovaná odborná komise zejména zkušeností britského ICE (Institut stavebních inženýrů, obdoba české inženýrské komory). O koncepci se – často bouřlivě – diskutovalo na valných hromadách 2001; bylo třeba trpělivě vysvětlovat záměry a cíle projektu, důvody a způsob akreditace vzdělávacích programů. Shromáždění delegátů ČKAIT schválilo v březnu 2001 pilotní projekt celoživotního vzdělávání pro období 1. září 2001 až 31. prosince 2003. Informační centrum bylo pověřeno technickým, organizačním a administrativním zabezpečením průběhu projektu. Pravidelnou přílohou Zpráv a informací ČKAIT se stal dvakrát ročně vydávaný přehled akreditovaných vzdělávacích programů, informace o akreditovaných programech byly zpřístupňovány také prostřednictvím internetové databáze. Na počátku bylo také třeba jednat s pořadateli, vysvětlovat jim důvod a způsob akreditace, důležitost poskytovaných údajů, překonat pochybnosti o zneužití dat aj. Po ukončení a vyhodnocení pilotního projektu vyhlašuje shromáždění delegátů vždy další tříleté běhy celoživotního vzdělávání a nikdo již dnes nepochybuje o smyslu a významu projektu. Členská základna již sama předpokládá a očekává u důležitých změn právního rámce a dalších aktivit organizaci a pořádání seminářů v rámci celoživotního vzdělávání (nový stavební zákon, program Zelená úsporám, zavedení Eurokódů, transpozice druhé evropské směrnice o energetické náročnosti budov aj.). Certifikát odbornosti o absolvování běhu CŽV ČKAIT je důvodem pro sníženou spoluúčast v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu profese, začíná být vyžadován jako kvalifikační požadavek ve veřejných soutěžích.

 

Hlavním zdrojem právních, technických a ekonomických informací pro členy ČKAIT se postupně stal Profesní informační systém ČKAIT – PROFESIS. Pilotní CD-ROM PROFESIS byl vydán v roce 2003, následně byl připravován jako ročenka rozesílaná všem členům ČKAIT s posledním číslem čtvrtletníku Z+i v roce. PROFESIS zahrnuje plné znění všech právních předpisů (platných i zrušených), vnitrokomorové předpisy, metodické, informační a technické pomůcky pro výkon činnosti autorizovaných osob a pomůcky podnikatelského servisu. Na CD, resp. DVD, jsou dokumenty uloženy v prostředí hypertextu, které umožňuje přímo z otevřeného dokumentu v místě odkazu otevřít další dokument, na který je odkazováno. V následujících letech je vydáván pravidelně každoročně závěrem roku. Od roku 2008 – s ohledem na rostoucí počet dokumentů – vychází na DVD. Přípravu profesního informačního systému ČKAIT pro výkon vybraných profesí ve výstavbě řídí Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT. Autorsky se na přípravě podílejí početné autorské týmy. Technické, autorské a organizační zabezpečení provádělo Informační centrum.

 

Přebírání evropských norem do systému české technické normalizace mělo za následek zvyšování počtu norem, jejich rozsahu a cen. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě dlouhodobě usilovala spolu s dalšími nevládními organizacemi ve výstavbě o změnu cenové politiky ČNI a o zpřístupnění norem v elektronické formě prostřednictvím internetu. V roce 2007 a 2008 se podařilo dosáhnout pro členy ČKAIT přístupu k vybraným ČSN ve formátu pdf prostřednictvím služby ČSN on-line. Smlouva uzavřená s Českým normalizačním institutem umožňovala registrovaným účastníkům systému přístup k vybraným třídám stavebních norem (třídy 72, 73, 74 a 75) v elektronickém formátu pdf za poplatek 500 Kč ročně. Technické normy bylo možno otevírat pouze ke čtení, nikoliv k tisku. Přístup k ČSAN organizovalo a zabezpečovalo Informační centrum. Do systému ČSN on-line se přihlásilo v roce 2007 celkem 3478 členů ČKAIT, tedy podstatně více, než bylo registrovaných klientů v prodeji tištěných norem. Pod tlakem nevládních organizací došlo k 1. lednu 2009 rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k transformaci technické normalizace. Zpracovatelem a vydavatelem českých technických norem se stal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Úřadu bylo uloženo zlepšit dostupnost ČSN a provést výrazné zlevnění norem. Způsob zpřístupnění a cenotvorby technických norem nabyl charakteru veřejné služby. Dálkový přístup k ČSN může získat každá právnická i fyzická osoba, podnikající či nepodnikající, se sídlem nebo bydlištěm v ČR, která má vlastní e-mailovou adresu. Poskytnutí přístupových práv k individuálnímu čtení elektronické formy českých technických norem je zpoplatněno částkou 1000 Kč za rok. Poskytnutí přístupových práv k individuálnímu čtení elektronické formy českých technických norem s možností individuálního tisku je zpoplatněno částkou 3500 Kč za rok.

 

Přestože po roce 2003 stále většího významu nabývala elektronická forma informací, pokračovalo dále i vydávání tištěných odborných publikací, zejména v ediční řadě Technická knižnice ČKAIT. V souvislosti se zaváděním evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí, Eurokódů, bylo v roce 2007 zahájeno vydávání ucelené řady samostatných publikací, usnadňujících přechod na Eurokódy. K významným vydavatelským počinům patří překlady knih předních světově uznávaných odborníků. Jsou to např. tituly Vysokohodnotný beton (autor Pierre-Claude Aïtcin, první vydání E&FN Spon Press Londýn 1998), Studie budov a konstrukcí ve větrných tunelech (kolektiv autorů, vydala American Society of Civil Engineers USA 1999), Moderní beton (autor a vydavatel Mario Collepardi, Itálie 2006). Ve spolupráci s Českou betonářskou společností byla připravena samostatná edice Betonové stavitelství.

 

Není možné se v této stati zabývat podrobným výčtem vydaných publikací, provozovaných informačních databází a dalšími činnostmi Informačního centra. Při vzniku Informačního centra jsme si uvědomovali zásadu, že produkty a služby Informačního centra – pokud mají být smysluplné pro Komoru a pro její členy – musí splňovat dvě základní podmínky: musí garantovat vysokou kvalitu, aktuálnost a objektivitu obsahu a musí být ekonomicky (nákladově) efektivní. Obě tyto podmínky Informační centrum naplnilo.